Zásadním problémem je nedostatečná pružnost. Ponožky vyrobené ze 100% bavlny by nedržely svůj tvar a sjížděly by z nohy. Funkční ponožka musí mít pružný lem, který netlačí a dokonale přilne k lýtku. Speciální pozornost si zaslouží i namáhaná oblast chodidla, špičky a paty.
Bavlnu již znali staří egypťané, kteří ji používali na výrobu lehkých textilií pro bohaté občany. Teprve ve středověku se BAVLNA poprvé dostala do Evropy a stala se nejpoužívanějším přírodním vláknem.
V dnešní době se bavlna pěstuje v subtropickém pásmu a převážně se dováží z Egypta, USA, Číny, Pákistánu a Indie.
Jak se sklízí bavlna?
Pro výrobu 100% bavlněných ponožek je zapotřebí kvalitních materiálů, jak jej ale poznat? Na světě existuje přes 60 druhů bavlníků, ale na pěstování se používá převážně bavlník keřovitý, který se pěstuje jako jednoletý keř a dorůstá do výšky 1,5 až 3 m. Na keři se tvoří tobolky se semeny bavlněných vláken, dorůstajících do velikosti vlašského ořechu, které po dozrání praskají a uvolňují chomáčky bavlny.
V tomto období přichází na řadu sklizeň, která probíhá ručně, nebo strojově. Strojový sběr není tak kvalitní a chomáčky bavlny se poškozují. Po sběru se z bavlny musí odstranit nečistoty a zbylá semena. Po jejím odstranění se bavlněná vlákna třídí podle délky určující kvalitu a další použití. O kvalitě bavlny se rozhoduje už při jejím pěstování. Surová bavlněná vlákna se získávají z tobolek, ve kterých zrají semínka bavlníku. Délku a jemnost vláken ovlivňuje botanický druh bavlníku, teplota v oblasti, kde keř roste, kvalita půdy a dostatek vody. Čím delší jsou vlákna, tím hladší, pevnější a kvalitnější je vyrobená nit. Z dobrých nití pak vznikají dobré látky, tkaniny i úplety. Látky z horších, krátkých vláken, hůř drží tvar, snadno chloupkatí a dělají se na nich žmolky.
Vlákno bavlny tvoří jedna buňka, která pod mikroskopem připomíná stočenou stužku se zesílenými kraji s ledvinkovým průřezem a při speciální úpravě mercerace dochází k narovnání a přetočení vláken. Při merceraci se tkanina namáčí do louhu sodného za stálého napínání a z vláken se odstraní přetočení a jejich povrch je hladký.
K tomu, aby byla bavlna opravdu kvalitní, potřebuje velmi specifické podmínky produkce a co nejvíce tradiční postupy zpracování. Bavlník je vysoce choulostivý, náchylný k napadení škůdci a jeho životní cesta je náročná, především na spotřebu vody.
Věděli jste, že:
... k růstu bavlníku je potřeba 150–200 dnů bez mrazu a 10–30 m³ vody na 1 kg bavlněných vláken? Faktem je, že na pěstování bavlny je potřeba opravdu dost vody. Právě dopad na planetu je jedním z důvodů, proč se do popředí dostává organická bavlna, která se pěstuje přirozeným způsobem bez použití chemikálií.
Bavlník
- Největší podíl má bavlník srstnatý – přes 90 %. Bavlna z něj je obvykle průměrné kvality, ale existují také kultivary, které dávají delší vlákna. Tento druh bavlníku se nejvíce pěstuje v Indii a Pakistánu, vylepšené kultivary (např. bavlna Upland) v Mexiku a USA.
- Druhý nejpěstovanější druh je bavlník keřovitý, který dává bavlnu s velmi dlouhými vlákny. Pěstuje se v mnoha zemích včetně Indie, Peru, Brazílie, USA nebo Egypta. Známá „egyptská bavlna“, ze které se šije luxusní ložní prádlo, bývá právě tohoto druhu, stejně tak Pima, bavlna z amerického kontinentu, která se zase používá na oblečení od triček až po šaty.
- Bavlník stromovitý a bavlník bylinný jsou starší, historické druhy bavlníku, které se dnes pěstují jen na několika málo místech. Například v Bengálsku se z bavlny z bavlníku stromovitého vyrábějí jemné, ručně tkané látky podobné těm, které se tu tkaly už před mnoha staletími.
Bio bavlna
Bio bavlna je velké téma dnešní doby, protože konvenční pěstování bavlny je poměrně škodlivé pro přírodní prostředí. Bavlna potřebuje hodně vody, ošetřuje se velkým množstvím pesticidů a insekticidů, protože je málo odolná proti chorobám a škůdcům, a vyčerpává půdu (která se pak musí uměle hnojit). Nejméně ekologická je levná bavlna – pěstitelé musí používat velké množství levných chemikálií, aby měli co největší sklizeň a neprodělali, a na životní prostředí (a často i vlastní zdraví) se nemohou moc ohlížet. Až budete hledat bio bavlnu, doporučuji koukat po certifikátu GOTS (Global Organic Textile Standard). Je to mezinárodně platný a poměrně přísný standard, který se týká všech fází zpracování bavlny a zahrnuje i fair trade aspekty: pěstování nesmí škodit ani přírodě, ani lidem.
Úpravy bavlněných vláken
Pro zlepšení kvality bavlny se používají také různé úpravy. Nejde o klamání zákazníka, ostatně z nekvalitní krátko-vlákenné bavlny nevyčaruje zázrak ani sebelepší technologie.
My si tady představíme dva z nich, které se nejvíce používají:
Česání = Jde o podobný postup jako při česání vlny. Chumáče bavlněných vláken se pročesávají, aby se delší vlákna oddělila od kratších.
Látky z česané bavlny jsou vyrobené z delších vláken a jsou proto tvarově stálejší a nežmolkovatí.
Mercerizace = Mercerizace bavlny je postup, který se používá už od poloviny 19. století. Bavlněná příze se máčí v alkalickém roztoku.
Výsledkem je pevnější, hladší, lesklejší nit, která se méně sráží a lépe vstřebává barviva.
Výhody Bavlny:
Jednou z hlavních výhod bavlny je odolnost, a to jak vůči mechanickým, tak chemickým vlivům.
Vyniká také neuvěřitelnou pevností v tahu i oděru. Pevnost se ještě umocní, pokud se bavlna namočí, a to dokonce o 20 %.
Ten, kdo říká, že se cítí „jako v bavlnce“, má na mysli nepochybně její jemnost. Bavlna je příjemná na omak a natolik specifická, že ji lze po hmatu dobře rozpoznat.
Bavlna potěší svou prodyšností, savostí a univerzálním využitím.
Mezi vlastnosti zajímavé převážně pro spotřebitele určitě patří dobrá hřejivost, která je způsobena tvarem vlákna a udržením dostatku vzduchu.
Dobrou schopností látky je přijímání vlhkosti až 27%.
Bavlnu lze prát a žehlit na vysokou teplotu.
Bavlna je cenově dostupná.